V českém právním prostředí je dražba pevně ukotvená v legislativě a často souvisí s dluhy a jejich vymáháním v exekuci nebo insolvencí. Aukce je naopak dobrovolná a převod nemovitosti závisí na smluvní dohodě mezi prodávající a kupující stranou.

Pro dražby je typické, že příklep je závazný a soudně vymahatelný, vydražitel se stává vlastníkem i proti vůli dlužníka a vyvolávací cena se odvíjí od znaleckého posudku.
Používá se při vymáhání pohledávky dlužníka. Dražbu řídí soudní exekutor podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.).
K dražbě se přistupuje ve chvíli, kdy dlužník dobrovolně nezaplatil a věřitel již má vykonatelné rozhodnutí soudu (např. platební rozkaz) a zahájil exekuci. Následně exekutor zajišťuje majetek dlužníka a v dražbě realizuje jeho zpeněžení. Realizace exekuční dražby se přerušuje, pokud je v jejím průběhu proti dlužníku zahájeno insolvenční řízení.
Postup:
Používá se v případě, že na dlužníka byl prohlášen úpadek v rámci insolvenčního řízení. Dražba může probíhat v rámci konkursu (nejčastěji), reorganizace i oddlužení. Tímto způsobem se prodává majetek dlužníka v úpadku a proces organizuje insolvenční správce a řídí se insolvenčním zákonem (zákon č. 182/2006 Sb.).
Přistupuje se k ní ve chvíli, kdy je dlužník v úpadku a nelze jeho situaci řešit oddlužením nebo reorganizací. Insolvenční správce navrhne zpeněžení majetku a to formou insolvenční dražby.
Postup:
Dobrovolná dražba probíhá na návrh vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, typicky v součinnosti s dlužníkem, který má zájem nemovitost prodat za co nejvyšší možnou cenu. Právě tento postup bývá v praxi často nejrychlejší a nákladově nejefektivnější cestou ke zpeněžení majetku.
Nedobrovolnou dražbu naopak iniciuje věřitel, který musí prokázat vykonatelnou pohledávku a existenci zástavního práva k nemovitosti.
Průběh obou typů dražeb je obdobný, rozdíl spočívá zejména v tom, kdo dražbu navrhuje a jaká je míra součinnosti dlužníka. Obecně platí, že dražby mohou být při splnění podmínek relativně rychlým způsobem zpeněžení a často vycházejí příznivě i z hlediska transakčních nákladů. Současně je však nutné počítat s právními limity – například s rizikem přerušení dražby v případě zahájení exekuce nebo insolvenčního řízení, případně s nižším zájmem účastníků tam, kde panuje právní nejistota ohledně dalšího vývoje.
Aukce je zpravidla veřejná nebo otevřená zájemcům a může ji řídit např. realitní kancelář. Realizuje se skrze internetové portály provozované aukčním nebo realitním portálem, jako je např. Prokonzulta. Aukce se zpravidla inzerují, aukce se může účastnit kdokoliv z veřejnosti. Aukce je zcela dobrovolná a záleží na rozhodnutí vlastníka. Vlastnictví se narozdíl od dražby nepřiznává příklepem, ale až podpisem smlouvy.
Co je typické:
V Investownu děláme vždy vše pro to, aby se investorům vrátily jejich jistiny (investované prostředky). K právním krokům, které v krajních případech končí dražbou, přistupujeme až poté, co vyčerpáme všechny ostatní možnosti. Celý proces je zdlouhavý a náročný pro všechny strany – pro nás, klienty a hlavně pro investory, kteří čekají na své jistiny a mnohdy i na zpožděné výnosy.
V případě dražby bez součinnosti klienta hrozí prodlužování celého procesu používáním různých obstrukčních prostředků. Z tohoto důvodu je preferovanou variantou realizace prodeje majetku dlužníka s jeho součinností. Může se rovněž stát, že se nemovitost vydraží za menší částku, než byla jistina úvěru (z různých důvodů, jako jsou výkyvy nabídky a poptávky na realitním trhu apod.).
Vzhledem k citlivosti celého procesu také nemůžeme vždy podrobně informovat o jeho průběhu. Chápeme, že to vyvolává pochybnosti a spoustu otázek. Můžete si být jisti, že vždy děláme vše proto, abychom i tyto projekty dovedli do úspěšného konce. Přečtěte si, jak postupujeme, když všechno nejde podle plánu.