„Nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku,“ říkají s oblibou investoři. Diverzifikace aktiv v portfoliu je totiž základem pro dlouhodobý úspěch v investování. Víte, jak na ni?
(Tento článek NENÍ investičním poradenstvím)
Prakticky v každé učebnici investování najdete alespoň jednu kapitolu o diverzifikaci investičního portfolia, tedy o rozložení investic do několika aktiv. Termín diverzifikace pochází z latinských slov diversus a facere (rozmanitý a rozrůzňovat).
Spekulanti (lidé, kteří se zaměřují na riziková aktiva a mají krátkodobý investiční horizont), toužící po rychlém zbohatnutí, sázejí na krátkodobý růst jednoho investičního aktiva.
Naopak investoři s dlouhým investičním horizontem (Benjamin Graham je ve své knize Inteligentní investor označuje jako tzv. opravdové investory) skládají svá portfolia z více aktiv.
Důvod diverzifikování je jednoduchý:
Kdyby investor vložil všechny úspory do akcií jedné firmy, v případě jejího krachu by mu nezůstaly žádné peníze a skončil by na nule. Pokud by ale třetinu peněz investoval do akcií společnosti, třetinu do úvěrů zajištěných nemovitostí a třetinu třeba do zlata, při poklesu kteréhokoliv z těchto aktiv by přišel jen o část investovaných financí.
Velkou výhodou správně diverzifikovaného portfolia je, že pokles jednoho aktiva často vyváží růst jiného aktiva.
Univerzální recept na diverzifikaci neexistuje, protože každý investor má vlastní investiční cíle a každý si může dovolit podstoupit jinou míru rizika.
Mezi stabilní aktiva s nízkým rizikem patří nemovitosti a úvěry zajištěné nemovitostí, státní i korporátní dluhopisy, zlato, ale také některé indexové fondy (ETF). Je-li většina portfolia založená na těchto finančních nástrojích, může investor v klidu spát.
Menší část portfolia, přibližně 5–10 %, pak dává smysl doplnit o rizikovější produkty, jako jsou akcie jednotlivých firem, kryptoměny nebo komodity. Je však třeba mít neustále na paměti, že jde o investiční aktiva, u kterých může dojít k rychlému a výraznému poklesu hodnoty.
Na druhou stranu je vhodné vyhnout se přílišné diverzifikaci – pokud investor rozloží finance například mezi 15 nebo více aktiv, pravděpodobně dosáhne jen průměrného nebo podprůměrného výnosu.
Při diverzifikaci portfolia nejde jen o rozložení financí mezi více aktiv.
Podstatné je i to, aby část investic měla delší investiční horizont a aby tyto investice po dlouhou dobu zajišťovaly stabilní výnos. Proč se vydat touto cestou?
Rizikovější aktiva (typicky akcie nebo kryptoměny) sice slibují vyšší zhodnocení, ale v případě výrazného propadu jejich hodnoty může investor na tento výnos čekat i několik let.
Když však má investor v portfoliu dlouhodobé projekty s fixním výnosem, od začátku ví, kdy a jaké zhodnocení mu přinesou. Krásně to jde vidět na příkladu investování do úvěrů zajištěných nemovitostí, které poskytuje Investown.
Jestliže investor vloží peníze do nemovitostního projektu s výnosem 9,5 % a splatností 2 roky, má jistotu, že mu tato investice v následujících 2 letech zajistí roční zhodnocení 9,5 %. Tento přístup se tak může vyplatit víc než investice do rizikovějších aktiv s potenciálně vyšším výnosem, u které se ale zhodnocení nemusí vůbec dostavit.
Investown neposkytuje investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o diverzifikaci v investování. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb investičního poradce.
(Tento článek NENÍ investičním poradenstvím)
Prakticky v každé učebnici investování najdete alespoň jednu kapitolu o diverzifikaci investičního portfolia, tedy o rozložení investic do několika aktiv. Termín diverzifikace pochází z latinských slov diversus a facere (rozmanitý a rozrůzňovat).
Spekulanti (lidé, kteří se zaměřují na riziková aktiva a mají krátkodobý investiční horizont), toužící po rychlém zbohatnutí, sázejí na krátkodobý růst jednoho investičního aktiva.
Naopak investoři s dlouhým investičním horizontem (Benjamin Graham je ve své knize Inteligentní investor označuje jako tzv. opravdové investory) skládají svá portfolia z více aktiv.
Důvod diverzifikování je jednoduchý:
Kdyby investor vložil všechny úspory do akcií jedné firmy, v případě jejího krachu by mu nezůstaly žádné peníze a skončil by na nule. Pokud by ale třetinu peněz investoval do akcií společnosti, třetinu do úvěrů zajištěných nemovitostí a třetinu třeba do zlata, při poklesu kteréhokoliv z těchto aktiv by přišel jen o část investovaných financí.
Velkou výhodou správně diverzifikovaného portfolia je, že pokles jednoho aktiva často vyváží růst jiného aktiva.
Univerzální recept na diverzifikaci neexistuje, protože každý investor má vlastní investiční cíle a každý si může dovolit podstoupit jinou míru rizika.
Mezi stabilní aktiva s nízkým rizikem patří nemovitosti a úvěry zajištěné nemovitostí, státní i korporátní dluhopisy, zlato, ale také některé indexové fondy (ETF). Je-li většina portfolia založená na těchto finančních nástrojích, může investor v klidu spát.
Menší část portfolia, přibližně 5–10 %, pak dává smysl doplnit o rizikovější produkty, jako jsou akcie jednotlivých firem, kryptoměny nebo komodity. Je však třeba mít neustále na paměti, že jde o investiční aktiva, u kterých může dojít k rychlému a výraznému poklesu hodnoty.
Na druhou stranu je vhodné vyhnout se přílišné diverzifikaci – pokud investor rozloží finance například mezi 15 nebo více aktiv, pravděpodobně dosáhne jen průměrného nebo podprůměrného výnosu.
Při diverzifikaci portfolia nejde jen o rozložení financí mezi více aktiv.
Podstatné je i to, aby část investic měla delší investiční horizont a aby tyto investice po dlouhou dobu zajišťovaly stabilní výnos. Proč se vydat touto cestou?
Rizikovější aktiva (typicky akcie nebo kryptoměny) sice slibují vyšší zhodnocení, ale v případě výrazného propadu jejich hodnoty může investor na tento výnos čekat i několik let.
Když však má investor v portfoliu dlouhodobé projekty s fixním výnosem, od začátku ví, kdy a jaké zhodnocení mu přinesou. Krásně to jde vidět na příkladu investování do úvěrů zajištěných nemovitostí, které poskytuje Investown.
Jestliže investor vloží peníze do nemovitostního projektu s výnosem 9,5 % a splatností 2 roky, má jistotu, že mu tato investice v následujících 2 letech zajistí roční zhodnocení 9,5 %. Tento přístup se tak může vyplatit víc než investice do rizikovějších aktiv s potenciálně vyšším výnosem, u které se ale zhodnocení nemusí vůbec dostavit.
Investown neposkytuje investiční poradenství. Jedná se o naučný článek se základními informacemi o diverzifikaci v investování. Pro konkrétní rady doporučujeme využít služeb investičního poradce.
.png)
