Blíží se recese? Jaké jsou globální ekonomické prognózy na rok 2023?

Prognózy na rok 2023 nevěští nic superoptimistického. Nikdo v tuto chvíli netuší, jak dlouho ještě bude trvat válka na Ukrajině, jak se, především v Evropě, podaří vyřešit energetickou krizi a jak se dále vyvine inflace nebo jak bude do ekonomiky zasahovat covid-19.

Globální ekonomická aktivita zažívá podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) výraznější zpomalení, než se očekávalo, a to především kvůli inflaci, která je aktuálně nejvyšší za posledních několik desetiletí. Výhled ovlivňuje zejména krize životních nákladů, zpřísnění finančních podmínek ve většině regionů, ruská invaze na Ukrajinu i přetrvávající pandemie covidu-19.

Globální růst HDP by měl podle MMF v roce 2022 zpomalit na 3,2 %. V roce 2023 pak počítá s dalším zpomalením na 2,7 %. 

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová k prognóze řekla, že se rizika recese v roce 2023 zvýšila, a to zejména kvůli zvyšování úrokových sazeb, ve kterém pokračují centrální banky po celém světě. Georgievová také uvedla, že prudce rostoucí ceny musí být pod kontrolou, ale nezbytnou daní za to může být zpomalení hospodářského růstu.

Další světové instituce jsou s aktuálními prognózami ještě pesimističtější: 

  • Americká investiční banka Morgan Stanley očekává růst 2,2 %, stejně jako OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
  • V investiční bance Goldman Sachs odhadují 1,8 %.
  • Britská banka Barclays počítá ve své prognóze s růstem o pouhé 1,7 %

Pro kontext:

V posledním předcovidovém roce vzrostla světová ekonomika o 2,8 %.
V covidovém roce 2020 klesla o 3,3 %.
A v roce 2021 vzrostla o 5,8 %.

S výjimkou krizového roku 2009 a covidové krize v roce 2020 by tak byl růst o 1,7 % nejpomalejší od roku 1993.

Růst reálného HDP

Roční procentní změna
Data jsou uvedena za rok 2022


Asie potáhne celý svět, západ na pokraji recese

Motorem světové ekonomiky bude podle ekonomických predikcí v roce 2023 pravděpodobně Čína, kde uvolnění proticovidových opatření umožní podle odhadů až 5% růst. Na úplně jiné úrovni pak má být Indie, kde HDP podle prognózy MMF už letos stoupne o 6,8 % a v roce 2023 o 6,1 % – nejvíc z velkých světových ekonomik. Ekonomický růst v Indii pohání především investice do výroby a energetické transformace podpořené vyspělou digitální infrastrukturou.

Asijskou ekonomiku ale netvoří jen Čína a Indie. Rychlý růst je anticipován i v dalších zemích regionu, z čehož by měla těžit celosvětová ekonomika. Růst v Asii by měl posílit exportní poptávku v Evropě, zlepšit dodavatelské řetězce a pomoci tak zvládnout inflaci. To jsou pozitivní zprávy.

V Evropě a ve Spojených státech ale nejspíš tak příznivá situace nebude. Podle prognózy MMF se oba regiony jen těsně vyhnou recesi (poklesu HDP).

  • MMF počítá s růstem ekonomiky v USA o 1 %.
  • V eurozóně potom jen o 0,5 %.
Investiční banka Morgan Stanley dokonce predikuje, že ekonomika eurozóny v roce 2023 poklesne o 0,2 %. Má to být důsledek pokračující energetické krize a boje s vysokou inflací, která se v říjnu 2022 vyšplhala na roční míru 10,7 %.

Nebude se pravděpodobně dařit ani ekonomice Spojeného království, která v roce 2021 vzrostla o 7,5 % a o rok později podle odhadů o 4,2 %. Převážně kvůli dvouciferné inflaci by ale měla v roce 2023 klesnout o 1,5 %, což by znamenalo největší ekonomický propad ze všech velkých ekonomik s výjimkou Ruska.

Eurozóna a Velká Británie se nejspíš ocitnou na pokraji recese především kvůli rostoucím účtům za energie. Evropským představitelům se však již teď podařilo snížit podíl ruského plynu na importu bez drtivého poklesu, a proto by případná recese neměla být příliš drastická. 

Federální rezervní systém (Fed) očekává v USA v roce 2023 recesi s pravděpodobností 45 %. To je nejvyšší procento odhadu v historii. Šéf Fedu se nechal slyšet, že se Fed nesnaží vyvolat recesi, ale je rozhodnutý dostat pod kontrolu rostoucí ceny, i kdyby tím riskoval hospodářský pokles. Podle některých analytiků je skutečná pravděpodobnost recese ještě vyšší.

Ekonomická predikce na 2023

Zpomalující růst a klesající inflace pravděpodobně povedou k postupnému snižování úrokových sazeb. Ellen Zentnerová, hlavní ekonomka společnosti Morgan Stanley, uvedla, že „očekává, že cílové rozpětí dosáhne do ledna 2023 vrcholu 4,5 % až 4,75 %, udrží se na této úrovni do roku 2023 a poté bude v průběhu roku 2024 postupně klesat“.

Boj s vysokou inflací prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které má mít za následek snížení ekonomického výkonu, se ukazuje jako společný znak mnoha světových ekonomik v roce 2023.

Goldman Sachs ve svém makroekonomickém výhledu uvádí, že „klíčovou ekonomickou otázkou pro rok 2023 je, zda budou centrální banky schopné snížit inflaci na přijatelnější úroveň, aniž by došlo k recesi“. 

Jedním z rizik je pokračující navyšování úrokových sazeb kvůli vysoké inflaci, které by mohlo USA i Evropu uvrhnout do hlubší recese. Druhým rizikem je, že podaří-li se snížit inflaci, centrální banky mohou zareagovat uvolněním podmínek příliš pozdě.

Hrozbou zůstává také geopolitický vývoj, zejména ve východní Evropě a na Blízkém východě. Ten bude určující pro vývoj cen energií.

Jak se na to dívá Světová banka?

Analytici Světové banky předpokládají, že aby centrální banky snížily globální inflaci na míru odpovídající cílům (okolo 2 %), budou možná muset zvýšit úrokové sazby o další 2 procentní body. 

V kombinaci s napětím na finančních trzích by tak globální růst HDP mohl v roce 2023 zpomalit na 0,5 %, nebo dokonce klesnout o 0,4 %. To by splňovalo technickou definici „globální recese“.

Globální inflace by však podle Světové banky měla dosáhnout svého vrcholu až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022. 

Zpomalující poptávka, snižování cen v důsledku zvýšených zásob a klesající ceny nemovitostí by totiž mimo jiné měly pomoct inflaci zmírnit, což by mělo přimět hlavní centrální banky k tomu, aby přestaly průběžně zvyšovat sazby. Zdá se tak, že vše bude záležet na vývoji inflace – čím rychleji se ji podaří zkrotit, tím nižší je pravděpodobnost recese.

Prezident Světové banky David R. Malpass to na webu worldbank.org okomentoval slovy: „Globální růst prudce zpomaluje a je pravděpodobné, že bude zpomalovat i nadále, protože stále více zemí upadá do recese. Mám hluboké obavy, že tyto trendy budou přetrvávat, což bude mít dlouhodobé důsledky, které budou pro lidi v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách zničující.“ 

Ve svém vyjádření dodal, že „aby se podařilo dosáhnout nízké míry inflace, stability měny a rychlejšího růstu, mohly by se národní ekonomiky přeorientovat ze snižování spotřeby na zvyšování výroby. Vlády by měly usilovat o vytváření dodatečných investic a zlepšení produktivity a alokace kapitálu, které jsou pro růst a snižování chudoby rozhodující“.

Celosvětová inflace se podle prognózy zvýší ze 4,7 % v roce 2021 na 8,8 % v roce 2022. Poté by však měla postupně začít klesat na 6,5 % v roce 2023 a na 4,1 % v roce 2024.


Česká republika podle ČNB a MF směřuje do mírné recese

Podle podzimní prognózy České národní banky, která vychází z dat k 21. říjnu 2022, český HDP poroste v roce 2022 jen o 2,2 %. V roce 2023 má pak dokonce poklesnout o 0,7 %. K růstu 2,5 % by se měl opět vrátit v roce 2024.

Meziroční míra celkové inflace má v roce 2022 vzrůst o astronomických 15,8 % a v roce 2023 o 9,1 %. K dlouhodobému cíli okolo 2 % se začne postupně vracet v roce 2024, kdy by podle odhadu měla dosáhnout meziroční změny o 2,4 %. 

Co na to říká Ministerstvo financí? V roce 2023 by podle něj mohl HDP stagnovat.

Domácnosti se i v příštím roce mají potýkat s dopady vysoké inflace, a jejich reálná spotřeba by se tak měla mírně snížit. 

Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou nadále působit prorůstově. Meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku nejspíš výrazně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.

Komorová národohospodářská prognóza, listopad 2022

Co se bude dít na trzích?

Vyhlídky na recesi ve vyspělých zemích vedou odborníky k pesimistickým předpovědím pro příští rok, a to i na finančních trzích.

Mike Wilson, hlavní americký akciový stratég a investiční ředitel společnosti Morgan Stanley, předpovídá, že akcie začátkem roku 2023 utrpí dvouciferný pokles. Přesto je jeho cíl u indexu S&P pro příští rok 3 900 bodů – tedy hodnota odpovídající přibližně hladině z listopadu a prosince roku 2022. Wilson zároveň varuje investory, že se americké společnosti připravují na snižování zisků, což může způsobit i pokles cen akcií.

Americká akciová společnost pro správu investic Vanguard ve své prognóze uvádí, že rostoucí úrokové sazby, inflace a geopolitická rizika donutily investory přehodnotit svá optimistická očekávání. Pozitivní zprávou ale prý je, že letošní medvědí trh zlepšil výhled pro globální akcie. Projekce Vanguardu naznačují, že větší příležitosti dosáhnout zisku jsou mimo Spojené státy.

Vanguard ve své prognóze konkrétně uvádí, že „ocenění amerického akciového trhu v roce 2021 bylo neudržitelné a rámec pro stanovení reálné hodnoty naznačuje, že stále neodráží současnou ekonomickou realitu“. Prý se díky „30% poklesu rozvíjejících se trhů za posledních 12 měsíců ocenění v těchto regionech stalo atraktivnějším“. A v tuto chvíli očekává podobné výnosy jako u rozvinutých trhů mimo USA a rozvíjející se trhy považuje za důležitý diverzifikátor v akciových portfoliích.

Zároveň je ale namístě značná obezřetnost. „Spotřebitelé s polštářem úspor většinou vyčerpali svou přebytečnou hotovost po covidu a poprvé jsou zasaženi rozšiřujícím se negativním dopadem na všechna aktiva současně – ať už jde o bydlení, dluhopisy, akcie, alternativní/soukromé investice, nebo krypto,“ říká Dubravko Lakos-Bujas, globální vedoucí oddělení Equity Macro Research v J.P. Morgan.

„Tato příslovečná sněhová koule by se měla v příštím roce dále nabalovat s tím, jak budou spotřebitelé a podniky významněji omezovat výdaje a kapitálové investice,“

dodává Lakos-Bujas v prognóze J.P. Morgan, podle které index S&P 500 na začátku roku 2023 otestuje minima z roku 2022, ale poté přijde oživení a rok by měl index zakončit okolo hodnoty 4 200. 

Rizikový výnos indexu S&P 500 však podle J.P. Morgan ve srovnání s ostatními regiony zůstává neatraktivní. Akcie kontinentální Evropy se musí vypořádat s pravděpodobnou recesí a geopolitickými riziky, ale eurozóna nikdy nebyla oproti USA tak atraktivně oceněna. Japonsko by mělo být relativně odolné díky solidním ziskům podniků z opětovného otevření ekonomiky, atraktivnímu ocenění a menšímu inflačnímu riziku ve srovnání s ostatními trhy.

Jak se zachovat?

Doporučujeme především zachovat chladnou hlavu. Historický vývoj sice není zárukou budoucích výnosů, ale pokud něco historie jasně ukazuje, tak to, že trpělivost a dlouhodobé pasivní investování opakovaně vítězí nad pokusy o časování trhu.

Proto pro rok 2023 doporučujeme:

  • Držte se svých investičních cílů.
  • Nepanikařte ani při případných hlubších poklesech a věřte své dlouhodobé strategii.
  • A hlavně pravidelně investujte se strategicky diverzifikovaným portfoliem.

Globální ekonomická aktivita zažívá podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) výraznější zpomalení, než se očekávalo, a to především kvůli inflaci, která je aktuálně nejvyšší za posledních několik desetiletí. Výhled ovlivňuje zejména krize životních nákladů, zpřísnění finančních podmínek ve většině regionů, ruská invaze na Ukrajinu i přetrvávající pandemie covidu-19.

Globální růst HDP by měl podle MMF v roce 2022 zpomalit na 3,2 %. V roce 2023 pak počítá s dalším zpomalením na 2,7 %. 

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová k prognóze řekla, že se rizika recese v roce 2023 zvýšila, a to zejména kvůli zvyšování úrokových sazeb, ve kterém pokračují centrální banky po celém světě. Georgievová také uvedla, že prudce rostoucí ceny musí být pod kontrolou, ale nezbytnou daní za to může být zpomalení hospodářského růstu.

Další světové instituce jsou s aktuálními prognózami ještě pesimističtější: 

  • Americká investiční banka Morgan Stanley očekává růst 2,2 %, stejně jako OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
  • V investiční bance Goldman Sachs odhadují 1,8 %.
  • Britská banka Barclays počítá ve své prognóze s růstem o pouhé 1,7 %

Pro kontext:

V posledním předcovidovém roce vzrostla světová ekonomika o 2,8 %.
V covidovém roce 2020 klesla o 3,3 %.
A v roce 2021 vzrostla o 5,8 %.

S výjimkou krizového roku 2009 a covidové krize v roce 2020 by tak byl růst o 1,7 % nejpomalejší od roku 1993.

Růst reálného HDP

Roční procentní změna
Data jsou uvedena za rok 2022


Asie potáhne celý svět, západ na pokraji recese

Motorem světové ekonomiky bude podle ekonomických predikcí v roce 2023 pravděpodobně Čína, kde uvolnění proticovidových opatření umožní podle odhadů až 5% růst. Na úplně jiné úrovni pak má být Indie, kde HDP podle prognózy MMF už letos stoupne o 6,8 % a v roce 2023 o 6,1 % – nejvíc z velkých světových ekonomik. Ekonomický růst v Indii pohání především investice do výroby a energetické transformace podpořené vyspělou digitální infrastrukturou.

Asijskou ekonomiku ale netvoří jen Čína a Indie. Rychlý růst je anticipován i v dalších zemích regionu, z čehož by měla těžit celosvětová ekonomika. Růst v Asii by měl posílit exportní poptávku v Evropě, zlepšit dodavatelské řetězce a pomoci tak zvládnout inflaci. To jsou pozitivní zprávy.

V Evropě a ve Spojených státech ale nejspíš tak příznivá situace nebude. Podle prognózy MMF se oba regiony jen těsně vyhnou recesi (poklesu HDP).

  • MMF počítá s růstem ekonomiky v USA o 1 %.
  • V eurozóně potom jen o 0,5 %.
Investiční banka Morgan Stanley dokonce predikuje, že ekonomika eurozóny v roce 2023 poklesne o 0,2 %. Má to být důsledek pokračující energetické krize a boje s vysokou inflací, která se v říjnu 2022 vyšplhala na roční míru 10,7 %.

Nebude se pravděpodobně dařit ani ekonomice Spojeného království, která v roce 2021 vzrostla o 7,5 % a o rok později podle odhadů o 4,2 %. Převážně kvůli dvouciferné inflaci by ale měla v roce 2023 klesnout o 1,5 %, což by znamenalo největší ekonomický propad ze všech velkých ekonomik s výjimkou Ruska.

Eurozóna a Velká Británie se nejspíš ocitnou na pokraji recese především kvůli rostoucím účtům za energie. Evropským představitelům se však již teď podařilo snížit podíl ruského plynu na importu bez drtivého poklesu, a proto by případná recese neměla být příliš drastická. 

Federální rezervní systém (Fed) očekává v USA v roce 2023 recesi s pravděpodobností 45 %. To je nejvyšší procento odhadu v historii. Šéf Fedu se nechal slyšet, že se Fed nesnaží vyvolat recesi, ale je rozhodnutý dostat pod kontrolu rostoucí ceny, i kdyby tím riskoval hospodářský pokles. Podle některých analytiků je skutečná pravděpodobnost recese ještě vyšší.

Ekonomická predikce na 2023

Zpomalující růst a klesající inflace pravděpodobně povedou k postupnému snižování úrokových sazeb. Ellen Zentnerová, hlavní ekonomka společnosti Morgan Stanley, uvedla, že „očekává, že cílové rozpětí dosáhne do ledna 2023 vrcholu 4,5 % až 4,75 %, udrží se na této úrovni do roku 2023 a poté bude v průběhu roku 2024 postupně klesat“.

Boj s vysokou inflací prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které má mít za následek snížení ekonomického výkonu, se ukazuje jako společný znak mnoha světových ekonomik v roce 2023.

Goldman Sachs ve svém makroekonomickém výhledu uvádí, že „klíčovou ekonomickou otázkou pro rok 2023 je, zda budou centrální banky schopné snížit inflaci na přijatelnější úroveň, aniž by došlo k recesi“. 

Jedním z rizik je pokračující navyšování úrokových sazeb kvůli vysoké inflaci, které by mohlo USA i Evropu uvrhnout do hlubší recese. Druhým rizikem je, že podaří-li se snížit inflaci, centrální banky mohou zareagovat uvolněním podmínek příliš pozdě.

Hrozbou zůstává také geopolitický vývoj, zejména ve východní Evropě a na Blízkém východě. Ten bude určující pro vývoj cen energií.

Jak se na to dívá Světová banka?

Analytici Světové banky předpokládají, že aby centrální banky snížily globální inflaci na míru odpovídající cílům (okolo 2 %), budou možná muset zvýšit úrokové sazby o další 2 procentní body. 

V kombinaci s napětím na finančních trzích by tak globální růst HDP mohl v roce 2023 zpomalit na 0,5 %, nebo dokonce klesnout o 0,4 %. To by splňovalo technickou definici „globální recese“.

Globální inflace by však podle Světové banky měla dosáhnout svého vrcholu až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022. 

Zpomalující poptávka, snižování cen v důsledku zvýšených zásob a klesající ceny nemovitostí by totiž mimo jiné měly pomoct inflaci zmírnit, což by mělo přimět hlavní centrální banky k tomu, aby přestaly průběžně zvyšovat sazby. Zdá se tak, že vše bude záležet na vývoji inflace – čím rychleji se ji podaří zkrotit, tím nižší je pravděpodobnost recese.

Prezident Světové banky David R. Malpass to na webu worldbank.org okomentoval slovy: „Globální růst prudce zpomaluje a je pravděpodobné, že bude zpomalovat i nadále, protože stále více zemí upadá do recese. Mám hluboké obavy, že tyto trendy budou přetrvávat, což bude mít dlouhodobé důsledky, které budou pro lidi v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách zničující.“ 

Ve svém vyjádření dodal, že „aby se podařilo dosáhnout nízké míry inflace, stability měny a rychlejšího růstu, mohly by se národní ekonomiky přeorientovat ze snižování spotřeby na zvyšování výroby. Vlády by měly usilovat o vytváření dodatečných investic a zlepšení produktivity a alokace kapitálu, které jsou pro růst a snižování chudoby rozhodující“.

Celosvětová inflace se podle prognózy zvýší ze 4,7 % v roce 2021 na 8,8 % v roce 2022. Poté by však měla postupně začít klesat na 6,5 % v roce 2023 a na 4,1 % v roce 2024.


Česká republika podle ČNB a MF směřuje do mírné recese

Podle podzimní prognózy České národní banky, která vychází z dat k 21. říjnu 2022, český HDP poroste v roce 2022 jen o 2,2 %. V roce 2023 má pak dokonce poklesnout o 0,7 %. K růstu 2,5 % by se měl opět vrátit v roce 2024.

Meziroční míra celkové inflace má v roce 2022 vzrůst o astronomických 15,8 % a v roce 2023 o 9,1 %. K dlouhodobému cíli okolo 2 % se začne postupně vracet v roce 2024, kdy by podle odhadu měla dosáhnout meziroční změny o 2,4 %. 

Co na to říká Ministerstvo financí? V roce 2023 by podle něj mohl HDP stagnovat.

Domácnosti se i v příštím roce mají potýkat s dopady vysoké inflace, a jejich reálná spotřeba by se tak měla mírně snížit. 

Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou nadále působit prorůstově. Meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku nejspíš výrazně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.

Komorová národohospodářská prognóza, listopad 2022

Co se bude dít na trzích?

Vyhlídky na recesi ve vyspělých zemích vedou odborníky k pesimistickým předpovědím pro příští rok, a to i na finančních trzích.

Mike Wilson, hlavní americký akciový stratég a investiční ředitel společnosti Morgan Stanley, předpovídá, že akcie začátkem roku 2023 utrpí dvouciferný pokles. Přesto je jeho cíl u indexu S&P pro příští rok 3 900 bodů – tedy hodnota odpovídající přibližně hladině z listopadu a prosince roku 2022. Wilson zároveň varuje investory, že se americké společnosti připravují na snižování zisků, což může způsobit i pokles cen akcií.

Americká akciová společnost pro správu investic Vanguard ve své prognóze uvádí, že rostoucí úrokové sazby, inflace a geopolitická rizika donutily investory přehodnotit svá optimistická očekávání. Pozitivní zprávou ale prý je, že letošní medvědí trh zlepšil výhled pro globální akcie. Projekce Vanguardu naznačují, že větší příležitosti dosáhnout zisku jsou mimo Spojené státy.

Vanguard ve své prognóze konkrétně uvádí, že „ocenění amerického akciového trhu v roce 2021 bylo neudržitelné a rámec pro stanovení reálné hodnoty naznačuje, že stále neodráží současnou ekonomickou realitu“. Prý se díky „30% poklesu rozvíjejících se trhů za posledních 12 měsíců ocenění v těchto regionech stalo atraktivnějším“. A v tuto chvíli očekává podobné výnosy jako u rozvinutých trhů mimo USA a rozvíjející se trhy považuje za důležitý diverzifikátor v akciových portfoliích.

Zároveň je ale namístě značná obezřetnost. „Spotřebitelé s polštářem úspor většinou vyčerpali svou přebytečnou hotovost po covidu a poprvé jsou zasaženi rozšiřujícím se negativním dopadem na všechna aktiva současně – ať už jde o bydlení, dluhopisy, akcie, alternativní/soukromé investice, nebo krypto,“ říká Dubravko Lakos-Bujas, globální vedoucí oddělení Equity Macro Research v J.P. Morgan.

„Tato příslovečná sněhová koule by se měla v příštím roce dále nabalovat s tím, jak budou spotřebitelé a podniky významněji omezovat výdaje a kapitálové investice,“

dodává Lakos-Bujas v prognóze J.P. Morgan, podle které index S&P 500 na začátku roku 2023 otestuje minima z roku 2022, ale poté přijde oživení a rok by měl index zakončit okolo hodnoty 4 200. 

Rizikový výnos indexu S&P 500 však podle J.P. Morgan ve srovnání s ostatními regiony zůstává neatraktivní. Akcie kontinentální Evropy se musí vypořádat s pravděpodobnou recesí a geopolitickými riziky, ale eurozóna nikdy nebyla oproti USA tak atraktivně oceněna. Japonsko by mělo být relativně odolné díky solidním ziskům podniků z opětovného otevření ekonomiky, atraktivnímu ocenění a menšímu inflačnímu riziku ve srovnání s ostatními trhy.

Jak se zachovat?

Doporučujeme především zachovat chladnou hlavu. Historický vývoj sice není zárukou budoucích výnosů, ale pokud něco historie jasně ukazuje, tak to, že trpělivost a dlouhodobé pasivní investování opakovaně vítězí nad pokusy o časování trhu.

Proto pro rok 2023 doporučujeme:

  • Držte se svých investičních cílů.
  • Nepanikařte ani při případných hlubších poklesech a věřte své dlouhodobé strategii.
  • A hlavně pravidelně investujte se strategicky diverzifikovaným portfoliem.

Více ke čtení

Začněte investovat
Stáhnout aplikaci