23
.
9
.
2025

Češi mezi hypotékami a spořicími účty: lekce, kterou je třeba pochopit

Průměrná sazba nově poskytnutých hypoték se dostala k hranici 5 %, ještě před rokem byla o celý procentní bod výše. To je pro domácnosti řešící vlastní bydlení vítaná úleva. Zároveň ale klesající sazby znamenají, že spořicí účty postupně přestávají být atraktivní. Česká národní banka letos opakovaně snížila dvoutýdenní repo sazbu, aktuálně je na 3,5 %. A právě tato sazba se promítá do toho, jaké úroky lidé na spořicích účtech dostanou.

(Tento článek nepředstavuje žádné investiční poradenství a má pouze informativní charakter.)

Praktický příklad z rodinného rozpočtu

Rozdíl se dá ukázat na jednoduchém scénáři. Pokud si česká domácnost odkládá 5 000 Kč měsíčně po dobu 20 let, na spořicím účtu s průměrným zhodnocením kolem 3 % se po zdanění dostane zhruba na 2,8 milionu korun. Pokud by ale stejná částka byla investována třeba právě do úvěrů zajištěných nemovitostmi, kde jsou výnosy dlouhodobě o 4–5 procentních bodů vyšší, celková suma by se mohla vyšplhat přes 11 milionů korun před zdaněním.

Nejde o exaktní předpověď, ale ukázku toho, jak zásadní vliv má výnos na dlouhém horizontu. Rozdíl několika milionů korun může rozhodnout o tom, jestli rodina v důchodu spoléhá pouze na státní penzi, nebo si udrží vlastní životní standard.

Realitní fondy vs. přímé financování projektů

Část domácností míří do realitních fondů, protože hledají alternativu k bankám. Je však dobré vědět, že u fondů investor platí poplatky dříve, než začne vydělávat. U modelu financování konkrétních projektů, jaký nabízí Investown, začíná investor inkasovat výnos už od prvního měsíce. To je rozdíl, který je v praxi citelný, zejména u těch, kdo investují pravidelně a dlouhodobě.

Složené úročení? Menší částky mají velký efekt

Jedna věc, kterou Češi často podceňují, a kterou by se měli konečně naučit, je složené úročení. Většina lidí si pod „úrokem“ představí jen to, že jim banka každý rok připíše pár procent k uložené částce. Jenže složené úročení funguje jinak. Zhodnocují se nejen původně vložené peníze, ale i všechny výnosy z minulých let. A právě v tom je síla dlouhodobého investování.

Pro představu, pokud někdo ukládá 2 000 Kč měsíčně s průměrným výnosem 7 % ročně, po deseti letech má zhruba 345 tisíc korun. Po dvaceti letech už ale přes 1 milion korun. A po třiceti letech více než 2,3 milionu korun.Přitom celkově vložil „jen“ 720 tisíc. Vše navíc je práce složeného úročení.

Tento efekt je v českých domácnostech stále málo známý, a přitom rozhoduje o tom, zda lidé budou mít v důchodu jen omezené úspory, nebo stabilní finanční základ, který jim umožní žít bez zbytečných kompromisů.

Současné prostředí je paradoxně výzvou i příležitostí. Nižší sazby otevírají cestu k vlastnímu bydlení, ale zároveň nutí české domácnosti hledat alternativy k bankovním produktům. A právě tam vstupují do hry investice do nemovitostí. Stabilní, srozumitelné a v dlouhém horizontu schopné porazit inflaci.

Více ke čtení

Získat aplikaci zdarma